Digitální gramotnost

O digitální gramotnosti se hovoří jako o schopnosti používat informační a komunikační technologie k nalezení, zhodnocení, vytvoření a sdílení informací, což vyžaduje jak kognitivní, tak technické dovednosti. Tvoří ji tři hlavní složky gramotnosti:

  • nalezení a spotřebování digitálního obsahu (schopnost číst internetový text obsahující odkazy, využívat možnosti sdílení nebo komentování a další funkce, k jejichž využívání potřebuje čtenář již více dovedností i znalostí)
  • vytvoření digitálního obsahu (předpokládá dovednost generovat klíčová slova, procházet výsledky vyhledávačů nebo schopnost posoudit spolehlivost stránek a autorů.
  • komunikace a sdílení informací (dokázat psát e-maily, blogy, posty na sociálních sítích, vytvářet audia a videa).

Nutno dodat, že nedílnou součástí digitální gramotnosti musí být také zvládnutí bezpečného používání digitálních nástrojů.

V souladu s definicí pojmu gramotnost schválenou UNESCO je digitální gramotnost chápána jako soubor kompetencí nutných k identifikaci, pochopení, interpretaci, vytváření, komunikování a účelnému a bezpečnému užití digitálních technologií (jejich technických vlastností i obsahu) za účelem udržení či zlepšení své kvality života a kvality života svého okolí, tj. např. za účelem pracovní i osobní seberealizace, rozvoje svého potenciálu a udržení či zvýšení participace na společnosti.

Digitální kompetence

Práce, zaměstnatelnost, vzdělávání, volný čas, inkluze a účast na chodu společnosti… To vše a mnoho dalších sfér naší společnosti je stále více „digitalizováno“, což znamená, že informace a služby čím dál více získáváme prostřednictvím Internetu. Chceme-li se tedy podílet na společenském a ekonomickém životě, jsou digitální kompetence základním předpokladem. Navíc se jedná o kompetence, které nám pomáhají osvojit si další klíčové kompetence, jako je komunikace, jazykové dovednosti nebo základní dovednosti v matematice a přírodních vědách.

Zvyšování digitálních kompetencí v ČR

Vládní koncepce digitální gramotnosti na příštích pět let počítá s tím, že stát a Evropská unie přispějí chudým rodinám na internet či počítače nebo zaplatí kurzy nezaměstnaným.

Počítá se i s mobilními učebnami. K využívání moderních technologií mají lidi motivovat informační kampaně a Ministerstvo práce má také podporovat bezplatné veřejné sítě v domech dětí, knihovnách a v dalších zařízeních.

Vzniknout by měl také návrh legislativní úpravy zaměstnávání na dálku a práce z domova. Počet lidí, kteří takto pracují, by se měl podle plánu každoročně zvyšovat. Své elektronické služby by měl rozšířit i stát a úředníci by se nově měli hodnotit také podle digitální gramotnosti.

V Česku vzniká takzvaná digitální agenda, která rozděluje oblast digitalizace do pěti důležitých oblastí:

E-commerce

Čechy online nakupování baví, jsou v tom dobří a využívají možností, které jim naskýtá velké kvantum e-shopů. Ty se mohou rovněž pochlubit i skvělou funkčností nejenom v tuzemsku ale i ve světě.

E-government

Jde o agendu, která má lidem ušetřit čas. Tento bod má lidem pomoci vyhnout se zbytečnému obtěžování a zdržování ze strany států nebo obcí. Ministerstvo vnitra plánuje pravidelně aktualizovat digitální služby. Ty mají zlepšit přístup občanů ke službám státní správy.

E-bezpečnost

E-bezpečnost je velkým problémem, protože si často neuvědomujeme, že necháváme všude své digitální stopy, svá hesla, řadu lidí už to stálo poměrně hodně peněz. Zároveň vidíme čím dál víc kybernetických útoků ze zahraničí.

E-skills

Česká ekonomika je postavena na výrobě a strojírenství. Tato skutečnost bude ještě nějakou dobu platit. Výroba se ale čím dál více digitalizuje a obory napříč všemi profesemi se proměňují. Dnes obráběč kovů musí umět programovat, musí být schopný nastavit ten stroj. Jednoduše potřebuje úplně jiné schopnosti. V souvislosti s tím je důležitá digitální gramotnost, která rozhodne o osudu nás samotných.

E-výzvy

V rámci této oblasti se mají zavádět otevřená data ve veřejné správě, služby sdílené ekonomiky a on-line platformy.

Situace v EU

Řekneme-li o někom v dnešní době, že disponuje digitálními kompetencemi, neznamená to pouze, že má přístup k ICT a využívá je, ale že má také příslušné znalosti, dovednosti a postoje. Z výzkumu EU z roku 2014 zaměřeného na digitální inkluzi a dovednosti vyplývá, že až 47% občanů EU nemá dostatečné digitální kompetence, do čehož je zahrnuto 23% občanů s kompetencemi nulovými.

evropském rámci digitálních kompetencí pro občany, známém také pod zkratkou DIGCOMP (Digital Competence Framework for Citizens), je vytyčeno pět oblastí, které určují, co znamená co „rozumět digitálnímu světu“: zpracování informací, komunikaci, vytváření obsahu, bezpečnost a řešení problémů.

Rámec DIGCOMP byl využit pro vytvoření indikátoru, který poskytne informace o digitálních kompetencích občanů v jednotlivých zemích. Dále se rámec využívá pro plánování a sestavování nabídek na vzdělávání a odbornou přípravu, např. jako podklad pro revizi vzdělávacího plánu nebo přípravu vzdělávacích kurzů pro dospělé, a pro přípravu profesně vzdělávacích programů pro učitele. S jeho pomocí se také stanovuje úroveň digitálních kompetencí požadovaných v různých sektorech.